Mužský turnovský kroj byl méně diferencovaný, než kroj ženský.  Nejstarší doložené kroje tvořila košile z bílého plátna v délce k bokům, se širokými rukávy v zápěstí nařasenými do manžety, u krku hustě nabíraná do širšího límce, pod který se vázala barevná stužka nebo barevný šátek, uvázaný na široký uzel. Mladší typy košil bývaly zdobeny bílou výšivkou, popř. vyšívanou náprsenkou se sámky. Na košili muži oblékali tzv. „bruslek“, vestu z vlněného tmavomodrého, šedého nebo hnědého sukna, od konce 19. století ze sametu, manšestru a květovaného hedvábí. Krátké vesty upnuté ke krku v délce do pasu měly jednoduchý střih se dvěma kapsami a dvouřadým zapínáním na kovové nebo perleťové knoflíky. Na ně se oblékal krátký kabát s přeloženým límcem z manšestru tzv. “lajblík“. Ve sváteční dny si muži oblékali tzv. „žufan“ či „šosák“ – vypasovaný kabát z modrého, šedého nebo hnědého (hřebíčkového) sukna, v délce pod kolena, v pase přestřižený, s mírně nabranými rukávy v ramenou, vpředu s falešným zapínáním na knoflíky a skryté háčky, vzadu se dvěma objemnými šosy. V zimě tyto kabáty vystřídaly kožichy z beraní kůže potažené suknem, se zapínáním na šňůrové přezky nebo modré řasnaté pláště z hrubého sukna, které měly na zádech a ramennou několik límců. V letním i zimním období nosili muži černé kožené dlouhé kalhoty u kotníků svázané a zasunuté do vysokých bot, nebo soukenné kalhoty ve žluté nebo černé barvě, upevněné nad lýtkem, s poklopcem na knoflíky, v pase zdobené jednoduchou barevnou výšivkou, tzv. „brslenky“. V druhé polovině devatenáctého století je nahradily kalhoty manšestrové, které se zapínaly pod koleny na knoflíky, nebo se svazovaly koženým řemínkem pod kolenem. Přidržoval je široký kožený opasek. Ke svátečním příležitostem zdobil kalhoty kožený pás s geometrickou bílou výšivkou, opatřený schránkou na doklady a peníze. Mužský oděv doplňovaly vysoké kožené boty tzv. „uherky“, „safiánky“ či „kanony“, šněrovací „bakančata“ nebo nízké černé či hnědé kožené střevíce. Do nich se nosily pletené modré, bílé či červené punčochy. Muži, kteří pracovali s koňmi, nosili „ohrnovačky“, holínky z měkké tenké kůže, stažené řemínkem. Nezbytná byla také pokrývka hlavy. V létě nosili muži měkké plstěné klobouky se širokou střechou, přizdobené barevnou stuhou či šňůrou se střapci, za kterou se zastrkovala ptačí pera. Klobouk se nasazoval na „aksamitku“ – čepičku z bavlněné příze. V zimním období klobouky vystřídaly kožešinové vyšívané „beranice“ nebo tzv. „maděry“ – vysoké čepice s kožešinou, uprostřed prolomené, či vatované čepice s klapkami na uši, v mladším období pak tzv. „pankrotky“ – čepice ze sukna nebo sametu složené dokola v záhyby, uprostřed s velkým knoflíkem potaženým látkou, s okolkem z bílé či černé beraní kůže.