Podmalba na skle sv. Anna, Čechy 18. století. Tento exponát je cenný nejen s ohledem na svoji historickou hodnotu, ale zároveň i zajímavým osudem. Na zadní dřevěné desce obrazu je uvedeno: Obraz ten jest rodinná památka po pradědech“. Podmalba na skle, doplněná rustikální dekorací ze skleněných kamenů a tvrdého papíru se poprvé objevuje v 18. století v rodině Anny Kotnaurové, majitelky statku v Peluňku u Zbraslavi. Po její smrti obraz získala její dcera Marie, která se provdala v roce 1796 za Jana Řezníčka, rolníka v Dobřichovicích u Berouna, následně její dcera Ludmila, provdaná v roce 1850 za sládka svijanského pivovaru, otce akad. mal. Jana Prouska, malíře a národopisného dokumentátora, jednoho ze zakladatelů turnovského muzea. Janu Prouskovi rodiče na jeho přání obraz darovali, v době, kdy se vedle malování věnoval budování sbírky lidového umění a dalších pamětihodností v souvislosti s připravovanými národopisnými výstavami. Obraz se tak dostal do domu „U Českého granátu“, ve kterém Prousek žil, a kde chtěl vybudovat velkou národopisnou expozici. Se svými idealistickými představami poněkud předešel dobu, ve které nenalezl pochopení a nedočkal se uznání, které mu náleželo. Na sklonku svého života se potýkal s velkými finančními problémy a exekucemi. Aby předešel tomu, že se obraz svaté Anny dostane do cizích rukou, vrátil obraz v roce 1903 spřízněné rodině Karla Řezníčka, majitele pivovaru na Hrubé Skále. O více jak sto let později – v roce 2010 pak potomci této rodiny rodinnou památku darovali do sbírky turnovského muzea, kde se stal plnohodnotnou součástí národopisné sbírky, jejíž základ vybudoval na sklonku 19. století právě malíř Jan Prousek.