Bělohlávkův betlém

Bělohlávkův betlém, malba na dřevě a vrstvené lepence z poslední čtvrtiny 19. století, Turnov, poslední čtvrtina 19. století. Výjimečná práce ze sedmdesátých let 19. století turnovského malíře Michala Bělohlávka (1841–1915) má poměrně pohnutou historii. Do sbírky muzea ho darovala rodina malíře Bělohlávka v roce 1927. Muzeum jej vystavilo ve 40. letech 20. století na tzv. světničkce kamenáře. V 60. letech byl spolu s ostatními liturgickými předměty v souvislosti s ateistickými tlaky tehdejšího politického režimu z výstavních prostor muzea „odstraněn“. V letech 1974-1979, kdy v turnovském muzeu probíhalo dle nařízení ONV Semily „nové“ zapsání sbírkových fondů, do evidence zařazen nebyl. Došlo k tomu až v roce 1980, kdy všechny soubory betlémů, které byly do té doby „sesypány“ v provizorním depozitáři muzea do několika beden, byly za spolupráce PhDr. Vladimíra Vaclíka, předního českého odborníka na betlémářství roztříděny, určeny, a přes protest tehdejšího vedení muzea, zapsány do muzejní evidence. Vystaveny však mohly být až o mnoho let později, poprvé v prosinci roku 1989.  Ze souboru Bělohlávkova betléma se povedlo vystavit pouze několik málo figur. Architektonické a krajinné kompozice podobně jako většina figur byly poškozeny tak, že jejich vystavení nebylo možné. Díky nevhodnému uložení v 60. – 70. letech 20. století byly dřevěné i kašírované součásti pokryty silnými vrstvami prachu, poškozeny mechanicky i vlhkostí, zateklinami v malbě. Krom jiného vykazovaly ztráty jak podložky, tak i malby. Po náročném restaurování, které probíhalo od září 2019 do března 2022 bylo možné všech 150 figur a kulis s architekturou a krajinou vrátit do stálé expozice. To byla pro restaurátory i kurátorku sbírky velká výzva a nesnadný úkol, protože o tom, jak betlém původně vypadal, žádné doklady nejsou. Proto bylo nutné nejdříve vytvořit model budoucí instalace, sestrojit dřevěnou konstrukci, usazení a propojení krajinných celků, a následně zahájit definitivní stavbu rozměrné kompozice betléma. Několik dní náročné týmové práce restaurátorů z Ateliérů Bárta v expozici muzea ale přineslo očekávaný výsledek. Betlém významného turnovského malíře Michala Bělohlávka, který svou rozměrností, technikou a kvalitou malby patří mezi velice vzácné soubory betlémů, je hotov. Díky restaurátorům, a také díky úsilí kurátorky sbírky, tak došlo ke znovuzrození díla, které se ještě v 70. letech tohoto století nacházelo zcela v troskách, a jako takové bylo odsouzeno k zapomnění.