Katalog předmětů

Ženský lidový oděv z oblasti Turnovska Základním materiálem pro zhotovení lidového oděvu na Turnovsku bylo lněné plátno a sukno.   V nejstarším období tvořila tradiční ženský kroj košilka rovného střihu sahající ke kolenům (tzv. podolková) s vrchní částí z jemného plátna a spodní částí – podolkem – z plátna hrubšího, s mírně nabíranými rukávy v délce nad loket, staženými do manžety či paspulky, pevně svírající ruku. Košile měla u krku široký nabíraný límec lemovaný paličkovanou krajkou, tzv. „vejkladek“, „výložek“ či „krajzlík“, zdobený karmazínovou výšivkou.  Mladší typy košilek byly krátké

Svatební truhlička zhotovená z měkkého dřeva, s dvěma malými zásuvkami. Korpus truhly v dolní části vyřezávaný. Víko lemované lištami je zavěšeno na kovaných pantech, je zdobeno dvěma prohloubenými poli s malovaným dekorem. Zámek truhly je kovový, nábytkový. Čelo truhly doplněno vyřezávanými lištami. Podklad malby modrý, na bocích jednoduchý dekor povedený bílou a červenou barvou. Čelo zdobené dvěma malými kartušemi s rostlinným dekorem a nápise IHS, pod víkem vročení 1797. Mezi letopočtem iniciály HR. Vše provedeno v červenou a bílou barvou.  Truhla pochází z oblasti středního Pojizeří z konce 18.

Skříň šatní šestiboká, zhotovená z měkkého dřeva, jedno dveřová, na nízkých kulovitých nohách, se zásuvkou ve spodní části. Volutová římsa vyvýšená, ve střední části s bohatou korunou. V bočních rozích naznačeny plastické sloupky. Dveře jednodílné, zavěšené na dvou kovaných pantech, zámek nábytkový. Podklad malby modré mramorování, v něm obdélná okrová pole s květinovými motivy v barvě červené, zelené, žluté a modré. Na bocích ve žlutých polích kytice se stuhou, na hranách ve žlutých polích kytice ve váze. Na dveřích tři pole,

Unikátní exponát – dřevěná malovaná světnice z roku 1709 / datováno na zárubni dveří/, byla do muzea přenesena z roubeného domu čp.16, který se nachází na Malé Skále v osadě Labe. Dům dodnes stojí a patří k zajímavým ukázkám roubené architektury středního Pojizeří.    Malovaná světnice byla až do roku 1992 umístěna ve třetím podlaží muzea. Nejdříve soužila jako součást expozice, v letech 1975–1989 byla uzavřena. Důvodem uzavření byly biblické výjevy na stěnách světnice a jejich nesoulad s duchem pořádaných výstav sousedního výstavního sálu.

Při archeologickém výzkumu skalního bradla Čertova ruka na Hruboskalsku v letech 1935 a 1936 a při záchranném detektorovém průzkumu v roce 2015 byl objeven soubor unikátních kovových předmětů. Jde o různorodou skupinu, která obsahuje části koňského postroje, bronzové spony, skleněné korálky, kování, opaskové spony a zbraně. Geografický rozptyl jejich provenience skvěle odpovídá období, ze kterého pocházejí: době stěhování národů. Postříbřená část udidla pochází ze středního Podunají, spony mají svůj původ v Durynsku, skleněné korále v Porýní a bronzové opaskové spony typu Ehrenbürg-Jamoigne v Belgii, kovové

Archeologické vykopávky na Turnovsku měly zásadní význam pro vývoj českého prehistorického bádání. V roce 1909 zkoumal Karel Buchtela, pozdější ředitel Státního archeologického ústavu v Praze, sídlištní vrstvy z doby bronzové a zahloubené jámy z mladší doby kamenné v Turnově – Nudvojovicích. K. Buchtela patřil mezi hlavní odpůrce Josefa Ladislava Píče, nestora české archeologie, který neuznával samostatnou mladší dobu kamennou. Právě nudvojovický výzkum z roku 1909 byl pověstným „hřebíčkem do rakve“ Píčovy periodizace českého pravěku. Posloupnost pravěkých kultur tak byla přímo empiricky potvrzena – nad zahloubenými objekty z mladší